Kdy může pohyb škodit našemu srdci?


Pohyb je lék, možná i víc

Smyslem článku není odrazování od pohybu a zastrašování, nýbrž naťuknout, kdy mohou srdeční rizika hrozit. Příznivé účinky pravidelného pohybu v mnoha ohledech převyšují efekt léků. Pohyb nám dělá dobře od hlavy k patě, ať už se jedná o prevenci deprese, zlepšení kognitivních schopností (tj. lépe nám to pálí) zlepšení srdečně-cévního aparátu, prevenci cukrovky, která nás svým výskytem válcuje, jak nikdy před tím. Máme čím dále více podkladů, že pravidelná fyzická aktivity také významně ovlivňuje výskyt nádorů. Osoby, které pravidelně sportují, se v průměru dožívají o 7 let více než jejich vrstevníci se sedavým způsobem života.
Čím horší fyzická kondice, tím menší množství pohybu stačí k příznivému zdravotnímu efektu. U osob se sedavým životním stylem má i 15minut denně zdravotní benefit, který se zvyšuje s množstvím dávky až do 6Oti minut denně pohybové aktivity s vysokou intenzitou.
Studie, která sledovala 52000 dospělých běžců po dobu 15ti let potvrdila, že týdenní uběhnuté vzdálenosti od 1 do 20ti mil (1,6 km – 32 km), rychlostmi  6-7 mil/hod. (9,6-11,2km/hod.), při frekvenci 2x-5x týdně snižuje úmrtnost o 19%. Vyšší dávky kilometrů, častější frekvence běhů či vyšší rychlost již další zdravotní zlepšení nepřinesla.

Když mluvíme o léčivých účincích, tak jako každý lék, může mít pohyb i své toxické dávky.
Výkonnostní vytrvalostní běžci s několikahodinovým tréninkem týdně, převyšují 5-10x množství pohybové aktivity, které je doporučováno jako preventivní množství vůči onemocnění srdce.

Maratonci a náhlé úmrtí, je trend stoupající?

Během posledních 35i letech se v USA 20ti násobil počet účastníků maratonských běhu. Výskyt náhlého úmrtí mezi maratonci zůstává stále nízké 1:100 000. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu účastníků, se však absolutní číslo náhlých úmrtí zvyšuje.
Výskyt fatální (život končící) příhody mezi triatlonisty je dvojnásobný, zejména díky výskytu kardiovaskulárních příhod během plavecké části.
Každopádně výskyt fatálních srdečních příhod mezi maratonci, triatlonisty je vzácný a nemělo by být důvodem se těchto vytrvalostních aktivit neúčastnit, či zastrašovat před účastí.  

Nejčastější srdeční obtíže běžců vzhledem k věku

U osob mladších 30ti let jsou nejčastějším důvodem geneticky vrozená srdeční onemocnění nejčastěji hypertrofická kardiomyopatie, - to je stav, kde se zatím z neznámých důvodů začnou stěny srdce ztlušt´ovat, tím se zhoršuje srdeční funkce a je zde velké riziko srdečních arytmií. Dále se vyskytují geneticky podmíněné anomálie koronárních tepen, což jsou tepny, které přímo vyživují srdeční svalovinu.  A v neposlední řadě se u mladých osob může vyskytnout tzv. vrozený syndrom dlouhého QT, což je situace, kdy je jedinec ohrožen smrtícími arytmiemi.  
Sportovci starší 30ti let jsou nejčastěji ohrožení infarktem myokardu.  

Atletické srdce

S trénovaných sportovců reaguje srdíčko na pravidelnou fyzickou aktivitu zvětšením objemu levé a pravé srdeční komory a zesílením stěny levé srdeční komory. Je to přirozená reakce trénovaného svalu. U nesportující populace bychom se těchto změn obávali, protože se vyskytují u závažných srdečních chorob, které končí srdečním selháním. U trénovaných atletů je tento nález „ v pořádku“.

Známky poškození srdce po extrémním výkonu

Po extrémních sportovních výkonech – maratonu či jiných vytrvalostních disciplínách se do krve vylučují markery, které značí poškození srdeční svaloviny. Ve studiích byly detekovány u 50% závodníků po doběhu maratonu. Tyto markery jsou stejné látky, které se vyplaví do krve u pacientů po akutním infarktu myokardu. Stejně tak je přechodně po doběhu pozorována snížená funkce ledvin. Tyto změny se většinou do 1 týdne vrací k normálu. Důvody těchto změn nejsou v současné době zcela známy, nicméně do úvahy se bere poškození srdečních buněk, kdy při extrémních dlouhotrvajících výkonech dojde k poškození jejich buněčných spojení.

Změny srdeční struktury

Vytrvalostní, vícehodinové denní zátěže způsobují zvětšení zejména pravé části srdce. To je část, která pumpuje krev do plic. U většiny sportovců ve fázi zotavení se zase velikost zmenšují k původním hodnotám. Avšak u nízkého procenta vytrvalostních sportovců bohužel během let dojde k trvalému zvětšení pravé síně a zejména pravé srdeční komory. U těchto osob se srdeční svalovina remodeluje, vznikají drobné jizvy, které nahrazují původně zdravou srdeční tkáň.  Tyto změny jsou pak podkladem pro život ohrožující arytmie. Na základě provedených studií je možné říci, že po mnohaletém tréninku a závodění u některých vytrvalců na základě dlouhodobého stresu, způsobeného vytrvalostní zátěží dochází ke snížení pružnosti stěn arterií, zhoršení funkce zejména pravé, ale i levé srdeční komory.

Co se děje v koronárních tepnách vytrvalců

Studie, které vyšetřovaly vytrvalce veterány (25 maratonů za 25 let a více) opakovaně popisují vyšší množství vápníkových usazeni v koronách tepnách, než u stejně starých osob se sedavým životním stylem. Toto tzv. „kalciové skore“ souvisí opět se vzrůstajícím rizikem srdečního postižení, vznikem infarktu.

Proč je srdce při vytrvalostním výkonu ohroženo? 

Při fyzické aktivitě dochází v srdci ke zvýšení srdeční frekvence, zvýšení srdečního tlaku, zvýšení srdečního výdeje a zvětšení srdečních oddílů. Pokud je zátěž intenzivní a dlouhodobá, generuje velké množství tzv. volných radikálů, které pak mohou způsobit díky oxidativnímu stresu přechodné zhoršení srdeční funkce. Pokud je této zátěži srdce vystavováno opakovaně, dochází ke stimulaci buněk imunitního systému a ty pak aktivují novotvorbu „náhradní tkáně“ v srdeční svalovině, ve velkých cévách a dochází k tvorbě jizev.  

Arytmie a vytrvalci

Vytrvalostní sportovci mají vyšší výskyt nepravidelností srdečního rytmu tzv. extrasystol, ale naštěstí tyto extrasystoly nevedou k náhlému úmrtí. Nicméně u malého procenta vytrvalců vede zvětšení srdečních oddílů a jizvení srdeční tkáně ke vzniku srdečních arytmií. Fibrilace síní, což je stav, kdy se srdeční síně „zblázní“ a tepou ve frekvenci 300/min. bez ohledu na to, co si dělá zbytek srdce, se u veteránských vytrvalců vyskytuje 5x častěji než u stejně staré neběhající populace.

Jak si mohu nechat srdce vyšetřit, zjistit zda jsem ohrožen?

V současné době nemáme spolehlivou, levnou metodu, kterou bychom mohli vyšetřit všechny vytrvalce se 100% zárukou odhalení hrozícího nebezpeční srdečního poškození.

Mít natočené klidové EKG je norma. Bohužel klidová EKG křivka ani zdaleka nemusí odhalit srdeční vadu ani riziko arytmií. Mimochodem, víte, že klidové EKG máme mít všichni natočené ve 40ti letech a poté každé 4 roky v rámci prevence. Preventivní klidové EKG máme hrazené ze zdravotního pojištění.
Další vyšetření z ranku „levných“ je zátěžové EKG. Toto vyšetření není sice samospasitelné, ale rozhodně výtěžnější než pouhé klidové EKG. Zátěžové EKG ukáže, jak se srdce chová při zátěži, kdy jsou na něj kladeny vyšší nároky než v klidu.  Zátěží může být jízda na stacionárním kole, či běh na běhacím pásu. Ale ani zátěžové EKG neodhalí vše.
Strukturální vady srdce, tj. například zúžení chlopně odhalí relativně levné ultrazvukové vyšetření srdce.
Když se posuneme do kategorie „elite“ vyšetření, tak velmi spolehlivá je magnetická rezonance, která ukáže změny struktury a dále komputerová tomografie (CT), které spočítá míru kalcifikace tzv. výše zmiňované kalciové skore.
V běžné praxi je nemožné, aby tato vyšetření byla dostupná pro všechny. Proto je třeba dbát na možné příznaky srdečního poškození.

Poťouchnul vás článek k preventivním sportovní prohlídce? Můžete třebas v Centru sportovní medicíny. 

Srdce ve správném tempu a velikosti Vám přeje a na viděnou třebas při té prohlídce se těší:

MUDr. Marie Skalská 

Článek byl publikován v Běhej. com.



Jak mohou vypadat příznaky srdečního onemocnění?

Velkou roli hraje naše genetická vloha. Osoby, v jejichž rodinách se u pokrevních příbuzných objevil infarkt, mozková mrtvice v mladším věku, což znamená přibližně do 50 ti let, by měli mít provedené screeningové srdeční vyšetření. Stačí se domluvit se svým praktickým lékařem, který vás odešle ke kardiologovi.
Rozhodně neopomíjejte jakékoliv stavy slabosti ve spojitosti s fyzickou aktivitou. Pocity srdeční nepravidelnosti, „srdce mi nějak přeskakuje“, varovnou známkou je náhle vzniklá dušnost, tj. pocit nedostatku vzduchu.
Stejně tak varovné mohou být i přechodné „tlaky na hrudi“, pocity pálení.
Vytrvalcům, kteří mají odběhané roky a tisíce kilometrů, jejichž věk je 50let  a výše, bych preventivní kardiologické vyšetření dala POVINNĚ.



Potřebujete filtr pro články, videa a e-booky?



Řekli o nás