Co je medicína založená na důkazech (Evidence Based Medicine)


V dnešní době zahlcené informacemi  je mnohdy těžké se rozhodnout, které tvrzení je to správné. Jedna studie tvrdí X a druhá Y, ten má osobní pozitivní zkušenosti s tím a ten zase s oním. Někdo nedá dopustit na tradiční medicínské postupy,  jiný je příznivcem psychosomatického přístupu nebo čínské medicíny, ještě jiný zase nedá dopustit na moudra různých celebrit. Zajímavé na tom je, že většinou jsou tyto skupiny vzájemně nesmiřitelné a v různých internetových diskusích neuvěřitelně bojovní za tu „svou“ teorii. Kdo tedy má pravdu? Která studie něco skutečně potvrzuje a která je jen zaplacená farmaceutickou, potravinářskou či jinou firmou, která je jen výsledkem nějakého spiknutí?

Historie Evidence Based Medicine

Touha po pravdě se objevuje v lidské historii již od nepaměti. To ona stála u zrodu vědy, prvních bádání, jak co funguje. Kritické myšlení dávných badatelů, jejich touha po poznání podnítila řadu pokusů, z nichž mnohé vyvrátily dosavadní představy o světě. Čím více věcí se zkoumalo a čím více pokusů se dělalo, přibyla potřeba tyto pokusy nějak srovnávat.  

Přestože termín Evidence Based Medicine (EBM - medicína založená na důkazech) je termín poměrně nový – vznikl v 90. letech minulého století –  byla snaha jej aplikovat již od dob dávných. Již v 17.století navrhl Jean-Batiste Helmont studii, která by odpovídala dnešnímu pojetí EBM. Principem bylo ověřit, zda funguje metoda pouštění žilou. Navrhl rozdělit cca 200-500 pacientů do dvou skupin, jednu skupinu léčit pouštěním žilou a druhou nikoli – podle výsledků (rozdílu mezi skupinami) pak rozhodnout o účinnosti. Jeho pokus v té době realizován nebyl a dokonce o více než sto let později, kdy francouzský lékař Pierre Charles-Alexandre Louis jako první statisticky zpracoval výsledky u pacientů léčených touto metodou (prokázal, že pouštění žilou je neúčinné), zůstaly jeho výsledky bez odezvy. Holt zvyk je železná košile odjakživa.

Definice EBM

Oficiálních definicí EBM je několik. Jednou z nejkomplexnějších, je následující:

Medicína založená na důkazech je integrace nejlepších důkazů získaných výzkumnou činností s klinickou zkušeností a hodnotami pacienta.

Co to však v praxi znamená? Jak použít nejlepších důkazů, když jeden dokazuje přesný opak než druhý? Vznikly rozsáhlé databáze všech výsledků uveřejněných studií (Cochrane diabase,  Medline), kde lze dohledat napříč kontinenty, napříč všemi obory výsledky studií k danému tématu, které nás zajímá.

Není studie jako studie aneb metaanalýza je věrohodnější než jedna izolovaná studie

Vzhledem k tomu, že vědců je mnoho a studií ještě více, začalo se pracovat na jejich srovnávání. Hodnotila se kvalita dané studie, na kolika pacientech byla provedena, jakým způsobem byla vytvořena kontrolní skupina, zda nemohlo dojít k ovlivnění výsledků jiným zásahem, než studie zkoumá atd. atd. Tyto studie na dané konkrétní téma pak byly podrobeny dalšímu zkoumání a statistickému prověření, aby se zjistilo, k jakým výsledkům se dochází nejčastěji a k jakým méně často. Vznikají tak na nejvyšší úrovni tzv. metaanalýzy, které zapracovávají maximum dostupných výsledků z dříve publikovaných studií. O metaanalýzách píše Wikipedia zde.

Přestože i metaanalýzy mají svá omezení, jedná se v dnešní době o nejobjektivnější hodnocení dané problematiky. Z metaanalýz vychází i nejrůznější doporučení lékařských společností, WHO a dalších odborných organizací. Není proto příliš logické stavět do opozice metaanalýzu a nějakou jednu izolovanou studii, která dokazuje opak. Čemu spíš uvěříte – souhrnnému zpracování výzkumů udělaných na několika tisících lidech, v mnoha zemích po celém světě nebo výsledkům jednoho lékaře na svých deseti či stu pacientech? Rozhodnutí nechávám na vás, každý má svoje cesty k hledání pravdy a jistě existují témata, která jsou klasickou vědou nepostihnutelná. Mnohá však postihnutelná jsou a díky tomu jsme schopni určit „nejlepší možný důkaz“ o účinnosti dané metody o kterém mluvíme v definici EBM.

Kritické myšlení, prověřování uznávaných pravd je žádoucí pro rozvoj

Je velmi prospěšné, že se stále znovu otevírají témata, která dříve byla již prozkoumána – jako např. vliv tuků ve stravě na lidské zdraví, účinnost různých léků a lékových kombinací na léčbu nemocí, efekt tzv. režimových opatření = změna životního stylu na zdravotní prognózu a mnoho dalších. Často se dochází k zajímavým zjištěním a novým poznatkům, které pozmění nebo ovlivní dříve uznávaná obecná doporučení. To je právě poslání vědy, kriticky uvažovat, přemýšlet o souvislostech a svoji hypotézu ověřit nebo vyvrátit (a toto provést nejlépe na několika desítách pracovišť po celém světě, aby byly výsledky co nejobjektivnější). Principem praktické medicíny založené na důkazech je tedy s maximální pozorností sledovat nové výzkumy (nikoli jednotlivé studie, ale právě alespoň nové metaanalýzy) a řídit se jimi ve svém přístupu k lidem, kteří se lékaři svěřili do péče.


Nejen suchá věda, ale i klinické zkušenosti a ohleduplný přístup jsou součástí EBM

Klinická zkušenost je však také velmi důležitá, pomáhá lékaři prakticky naložit s vědeckými údaji. Zahrnuje hlavně efektivní diagnostiku možných potíží, chápání mnohdy obtížné situace člověka, který si přišel pro pomoc, jeho individuálních rizik a přínosů případné léčby.

Pouze ti osvícení lékaři zařazují do své praxe také ohleduplnost k hodnotám samotného pacienta, jeho očekávání a preference, které mohou velmi výrazně ovlivnit průběh léčby. Avšak i tento aspekt by měl patřit do moderního pojetí medicíny založené na důkazech. Jedině tak mohou být lékař a pacient partnery, minimalizuje se riziko „tyranie pomocí důkazů“.

Medicína založená na důkazech není „stará vesta“ ale pružný a efektivní přístup k léčbě a prevenci, k udržení zdraví. Je opakem jednostranných a mnohdy extrémních metod, které jsou v moderní době často oblíbené právě pro svoji jednoduchost a „průlomovost“ – vědecky věrohodné důkazy však většinou chybí. Důsledné praktické používání evidence based medicine vůbec nemusí stavět do opozice klasickou a „alternativní“ medicínu a naopak v souladu poskytují širší nabídku intervencí přizpůsobených konkrétnímu člověku, jeho potřebám a postojům.


MUDr. Ing. Tereza Hodycová



Hierarchie důkazů

Čím výše v pyramidě se daná studie nachází, tím větší váhu má pro rozhodování - většinou se jedná o soubory více pacientů, kokrétně popsanou metodiku výzkumu, v maximální možné míře je eliminována náhoda a subjektivní zkreslení výsledků.

EBM, medicína založená na důkazech pomáhá klinickým lékařům správně se rozhodnout na základě co nejrelevantnějších dostupných dat. Tento přístup má přímý viliv na kvalitu péče o pacienty.



Potřebujete filtr pro články, videa a e-booky?



Řekli o nás